V říjnu jsme jeli s naší třídou do Národního muzea v Praze. V 8:00 jsme odjížděli vlakem z hlavního nádraží v Nymburce a cesta trvala přibližně hoďku.
Po příjezdu do Prahy jsme trochu posvačili a pak nás paní učitelka vzala do staré budovy hlavního nádraží. Vypadalo to tam moc hezky. Potom jsme vyrazili do muzea. Nádraží se nachází celkem blízko, ale není to hned za rohem. Dorazili jsme o půl hodiny dříve, takže jsme ještě čekali před muzeem. Jelikož se Národní muzeum nachází na vrcholku Václavského náměstí, je odtud krásný výhled na celé náměstí. Byla tam i výstava o historii tohoto náměstí. Tak jsme koukali na tabule a četli si články, bylo to zajímavé.
Když už jsme stáli přímo před budovou Národního muzea, tak jsme si ji také prohlíželi a líbila se nám čím dál víc.
Když uběhl nějaký ten čas, konečně jsme šli dovnitř, pak do šaten, kde jsme si odložili své věci a prohlídka mohla začít. Krásné to bylo také uvnitř a bylo tam také velmi útulno.
Průvodkyně nám řekla, co v muzeu nemáme dělat, a vysvětlila nám program prohlídky. A pustila nás dovnitř. Výstava se jmenovala Biodiverzita živočichů. Nejprve zde byli koráli, mušle a krabi. Hned, co vejdete, jste mohli vidět “akvárko” s umělými korály (byli z 3D tiskárny). Dále jste viděli vitríny s pravými korály a informacemi o nich (koráli byli samozřejmě mrtví). Byly tam krásné mušle, kde bylo na fotkách ukázáno, jak v nich tito živočichové žili. Nad našimi hlavami na nás koukala velká chobotnice, myslím, že se jmenovala Kraken. Paní průvodkyně nám začala říkat různé zajímavosti o korálech. Když domluvila, všichni se rozešli po místnosti a začali fotit. Přešli jsme do další místnosti. Zde už se nacházely ryby. Hlavně mořské. Tentokrát nám nad hlavami plul velký žralok. Vypadal opravdově! Průvodkyně se nás zeptala, jestli víme, do jaké skupiny patří žraloci. ,,Do paryb!“ vykřikla naše třída sborově. Byly zde napodobeniny ryb a některé vypadaly skutečně! Řekla nám spoustu zajímavých informací a přesunuli jsme se dál.
A tady byli ptáci. Uprostřed místnosti se tyčila taková skála, na které byla spousta různých ptáků, od papoušků po normální ptáky u nás (např. kos, vlaštovka apod.), dál třeba nějací tropičtí ptáci a dokonce i tučňáci. Tohle byla předposlední místnost. Poslední byli savci dokonce ve dvou místnostech. V té větší, která zároveň byla největší místností ze všech, se nad námi tyčil nejznámější exponát Národního muzea, kostra plejtváka myšoka. Je tak známá, že je o ní i dokument! Moc se nám líbila i capybara a bílý tygr. Ale to není vše, co tam bylo. Spatřili jsme vysokou žirafu (která se asi jmenovala Adéla) a slona. Oba dva byli v životní velikosti! V té menší místnosti byli asi 4 velké skleněné vitríny a v každé byla zvířata z nějakého kontinentu. První vitrína byla Severní a Jižní Amerika, druhá Afrika, třetí Evropa s Asií a čtvrtá Antarktida.
Nejvíc se nám asi líbili savci a také mořský svět, který byl hned na začátku.
A tímto skončila naše prohlídka muzea. Paní průvodkyně nás odvedla do šatny, vzali jsme si své věci a odešli jsme. Ale čekalo nás ještě něco.
Na oběd jsme si mohli vybrat, jestli půjdeme do Mcdonaldu nebo do KFC. Rozdělili jsme se na dvě skupiny. Jedna šla s panem asistentem do mekáče a druhá s paní učitelkou do KFC. Více dětí šlo do mekáče (a mezi nimi i my). V mekáči si většina z nás dala nějaký ten hamburger. A perfektně jsme se najedli.
Když jsme všichni dojedli, sešli jsme se s druhou skupinou a vyrazili na hlavní vlakové nádraží. Cestou zpátky jsme jeli vlakem stejně, jak jsme jeli tam, cesta byla v pohodě. Přibližně ve tři jsme dorazili zpět do Nymburka a tímto skončil náš výlet do Prahy. Výlet se nám líbil a máme z něho dobré zážitky.
Amálie Vargová a Anežka Kortánová, 7. D
