V úterý 17. 5. 2022 vyslala naše škola do Poděbrad na okresní kolo soutěže mladých záchranářů tři zdravotnické hlídky. I přes nepřízeň počasí jsme obsadili dvě první a jedno druhé místo. Probojovali jsme se tedy do krajského kola, které se konalo následující den v Praze.
Věděli jsme, že nás v Praze čeká vyšší level oproti okresnímu kolu, a tak nám v hlavách probíhaly myšlenky, jako třeba – Rolničky, rolničky.. nebo 30:2, obvázání tlakové a sterilní a další. Když jsme přijeli do areálu Bohnické nemocnice, kde se utkání konalo, všimli jsme si příprav na jednotlivých stanovištích a ševelení mezi jednotlivými družstvy, takže nám bylo jasné, že konkurence bude silná.
Soutěž byla zahájena v Divadle za Plotem představením a slibem rozhodčích a poté prezencí a slibem samotných aktérů, který zažehl soutěživého ducha.
Čekalo nás pět stanovišť, kde byli připraveni dospělí nebo děti, kteří byli namaskovaní nebo měli určitá zranění, a ti podávali realistické herecké výkony. Okamžitě nás tyto scénky vtáhly do děje a začali jsme jednat, jako by se toto dělo skutečně. Málokdy se celá hlídka mohla věnovat jednomu zraněnému, tvůrci měli projekt velmi dobře vymyšlený a zpravidla jsme se museli rozdělit na skupiny, nebo jednat každý sám za sebe, takže prověřovali nejen velitele hlídky, ale i další členy rovnocenně.
Hned na prvním stanovišti jsme byli otestováni, zda umíme přenést zraněnou bruslařku do bezpečného místa a zajistit rychlou komunikaci s operátorem záchranné služby. V této disciplíně jsme obstáli na výbornou. Už další stanoviště vyzkoušelo naši komplexnost, protože jsme měli rozpoznat astmatický záchvat a zároveň obstarat záchranku pro další zraněnou osobu při pádu z posilovacího stroje.
Vše probíhalo za improvizace a bez použití lékárny.
Na třetím stanovišti jsme se setkali s tepenným krvácením a otřesem mozku u dvou zraněných. Z tohoto stanoviště si odnášíme dvě důležité záležitosti, a to ochranné rukavice a dobré utažení tlakového obvazu. I přes drobné chyby jsme byli velmi úspěšní.
Adrenalin nás nenechal vychladnout, a tak jsme zvládli i těžkou disciplínu resuscitace za pomoci takzvaného AEDéčka, tedy defibrilátoru. Na resuscitaci jsme se pravidelně střídali, protože trvala více než 10 minut, avšak ne všichni, protože zároveň jsme zajišťovali bezpečí dalších dvou zraněných a volání 155. Naše vyčerpání bylo vykompenzováno obrovskou pochvalou rozhodčích a ujištěním, že tento člověk by jistě přežil.
Rozhodčí na posledním stanovišti vyzkoušeli naše dovednosti v obvazové technice. Tušili jsme, že bychom se mohli umístit na “bedně”, ale i tak jsme prožívali vyhlašování se zatajeným dechem, a když nám bylo přiřčeno druhé místo, jásali jsme. Domů jsme si, kromě skvělých zážitků a cenných zkušeností, dovezli téměř půlmetrový pohár. Shodli jsme se, že by si takové zachraňování nanečisto, měl vyzkoušet každý. Děkujeme za tuto příležitost!
Tým žáků z prvního a druhého stupně
